JIž PRAČLOVĚK NATÍRAL II.

9. června 2005

VšUDY PŘÍTOMNÁ BARVA NÁS PROVÁZÍ CELÝM žIVOTEM

Začátkem 18. století již chemie převažuje nad alchymií a je značným přínosem pro vývoj nátěrových hmot. Nastupuje rozvoj průmyslu výroby laků, pigmentů i různých rozpustných barviv. Doba přináší nové suroviny i ze zámořských zdrojů, kdy mezi nejznámější patří především kopálové pryskyřice nazývané podle místa původu: kopály kongo, kauri, manila a další. Z těchto pryskyřic vařené laky v kombinaci s lněným olejem dosahovaly dobré kvality i odolnosti povětrnostním vlivům a byly používány až do nedávné minulosti. Počátkem 20. století se objevují syntetické, uměle připravené pryskyřice. Za první plně syntetické pryskyřice jsou uváděny fenolformaldehydové pryskyřice připravené v roce 1910 , které nalezly uplatnění při výrobě rychle schnoucích lihových laků při zvýšené teplotě. Modifikací přírodními pryskyřicemi vznikly umělé kopály, které umožnily přípravu rychleji schnoucích laků na bázi dřevného oleje a vlastnostmi předčily přírodní kopály. Objevené alkylfenolové pryskyřice modifikované rostlinnými oleji se staly surovinou pro výrobu laků dobře odolných vodě a i některým chemickým prostředkům. Kolem roku 1920 byla zahájena výroba esterů celulózy, které se staly hlavní surovinou pro výrobu rychle schnoucích nátěrových hmot vyráběných do současnosti pod zažitým názvem „nitrolaky“. Dalším přelomovým rokem ve vývoji nátěrových hmot jsou roky 1930 – 1931. Modifikace přírodního kaučuku chlorem poskytla surovinu pro výrobu chlorkaučukových nátěrových hmot s vysokou odolností kyselinám a louhům. Alkydové pryskyřice , např. estery kyseliny ftalové a mastných kyselin s polyalkoholy, především glycerinu, modifikované přírodními oleji (lněný, sojový, ricinový, dřevný, kokosový,…) již poskytuji široké možnosti variant vlastností i uplatnění. Současně vyráběné močovinové a melaminové pryskyřice, v kombinaci s alkydovými pryskyřicemi jsou využívány především pro výrobu vypalovacích nátěrových hmot, které se vyznačují vysokou tvrdostí, mechanickou odolností i odolností povětrnostním vlivům. Alkydové pryskyřice využíváné pro výrobu nátěrových hmot zasychajících na vzduchu při normální teplotě i pro vypalovací nátěrové hmoty nalezly uplatnění snad ve všech odvětvích průmyslu i v spotřebitelské sféře.

Poslední období zaznamenalo značný rozvoj moderních syntetických pryskyřic, včetně pryskyřic speciálního zaměření , které umožňují téměř neomezenou výrobu nátěrových hmot pro různá, speciální určení. Mezi nejznámější patří epoxidové pryskyřice využívané pro výrobu dvousložkových nátěrových hmot s vysokou mechanickou a chemickou odolností, nenasycené polyesterové pryskyřice v nedávné době masivně využívané pro vysoce lesklé a odolné povrchové úpravy nábytku, polystyrénové pryskyřice pro odolné nátěry v chemickém průmyslu, silikonové pryskyřice pro nátěry odolné vysokým teplotám, akrylátové pryskyřice a další. Kombinací, polyadicí polyesterů a izokyanátů (jako tužidla) vznikají vysoce chemicky i mechanicky odolné nátěry polyuretanových nátěrových hmot s velmi dobrou odolností povětrnostním vlivům. Nelze pominout i další pojivové báze, zejména vinylové polymery v disperzní formě a akrylátové disperze , které jsou v značné míře využívány pro výrobu vodou ředitelných disperzních nátěrových hmot. Stále zdokonalovaný a rozšiřovaný sortiment surovin a jejich vývoj přináší stále nové možnosti v oblasti nátěrových hmot, výrobu bezrozpouštědlových a vysokosušinových nátěrových hmot bez nebo jen s minimálním obsahem rozpouštědel, vodou ředitelných nátěrových hmot nejen disperzních, ale i „syntetických“, emulzních.

Značný pokrok v návaznosti na vlastnosti nátěrových hmot zaznamenala i technologie nanášení. Nabízejí se možnosti aplikace štětcem, válečkem,poléváním, máčením, pneumatickým i vysokotlakým stříkáním, stříkáním v elektrostatickém poli, stříkání práškových hmot, vylučováním speciálních nátěrových hmot stejnosměrným elektrickým proudem, elektroforézním procesem a případně další způsoby.
V poslední době je patrné zaměření na ekologii, na celkové zlepšení životního prostředí, na zkvalitňování materiálů, nátěrových hmot, při současném dosažení jejich vysoké technické i užitné úrovně.

Každé zvýšení kvality nátěrových hmot, kvality povrchové úpravy, znamená delší životnost výrobků, prodloužení termínů obnovy povrchové úpravy a tím i snížení emisí nejen rozpouštědel z aplikovaných nátěrových hmot, ale i emisí z výroby energií potřebných pro výrobu jak nátěrových hmot tak i produktů chráněných nátěry.

Z uvedeného je patrný značně široký sortiment nátěrových hmot. Snadnější orientaci mezi nátěrovými hmotami umožňuje poměrně vžitý systém jejich značení.Počáteční písmeno označuje základní surovinovou bázi výrobku. I když v současnosti jsou téměř všechny pojivové báze prakticky „syntetické“ (uměle připravené), značení písmenem se snaží o určité členění spojené s vžitým názvem , rozlišením skupin výrobků.

A – asfaltové nátěrové hmoty
B – bezrozpouštědlové nátěrové hmoty
C – celulózové (nitrocelulozové) nátěrové hmoty
H – chlorkaučukové nátěrové hmoty
K – silikonové nátěrové hmoty
L – lihové nátěrové hmoty
O – olejové nátěrové hmoty
S – syntetické nátěrové hmoty
U – polyuretanové nátěrové hmoty
V – vodou ředitelné nátěrové hmoty
P – pomocné prostředky

Proč budete u nás nakupovat rádi?


Najdete nás všude
Od vesnic po velká města

Unikátní produkty
V jiných drogeriích je nenajdete

Na nic si nehrajeme
Můžete k nám dorazit i v montérkách

Tónovací centra
Máme celou vlastní síť